O mně

Mgr. Kateřina Jurníčková

K mému životu od malička nedomyslitelně patří sport. Proto po maturitě na sportovním gymnáziu pro mě byla poměrně jasná volba jít studovat tímto směrem. Zároveň už tenkrát mě lákala speciální pedagogika. Tušila jsem, že učitelství v žádné formě není to pravé, spíše mě to lákalo do poradenského směru. Jen jsem ještě tehdy netušila, kam přesně :). Zvolila jsem správně a v roce 2020 jsem úspěšně absolvovala obor Aplikované Pohybové Aktivity (APA) na Fakultě Tělesné Kultury na Univerzitě Palackého. Tento obor mi byl základem pro kombinaci speciální pedagogiky, sportu, volného času a obecně životního stylu. Kdybych měla vyzdvihnout jeden zážitek (a že jich bylo hodně!) ze svého studia, tak by to bylo lyžování s nevidomými a na monoski s tělesně postiženými a to v plném provozu na sjezdovce. Toto výjimečné spojení studia speciální pedagogiky a pohybu, resp. sportu, mi dalo možnost poprvé zjistit, že nic není nemožné a dá se pracovat s každým a na všem.

Na navazující studium jsem "emigrovala", opustila svou Almu Mater a šla studovat na Ostravskou Univerzitu. Tentokrát obor Sociální Pedagogika-vychovatelství. Tento obor jsem úspěšně dokončila v roce 2023 a získala tak magisterský titul. Za kombinaci speciální a sociální pedagogiky jsem vděčná. Myslím si, že to propojení, zejména co se týče etopedie (tedy poruch chování) je velice úzké a celkově veškeré "sociálno má vliv na to speciálno" a naopak :). 

Již během bakalářského studia jsem pracovala, nakonec 4 roky, jako asistent pedagoga na inkluzivní základní škole. Díky tomu jsem měla možnost pracovat s velkým počtem dětí, které měly různé obtíže ve školním prostředí. Od dysgrafie, dyskalkulie, dyslexie, vývojové dysfázie, přes ADHD, ADD, autismus až po poruchu chování a poruchu attachmentu. Poslední rok mého studia jsem pracovala v Britské Mezinárodní školce, kde jsem měla na starost zejména autistická dvojčata, se kterými jsem, pod vedením supervizorky, pracovala terapeutickou metodou ABA. Jako doplněk jsem během studia také pracovala s osobami s mentálním nebo tělesným postižením a to zejména v rámci osobní asistence nebo sociálního učení. 

Na podzim 2023 jsem zcela náhodou absolvovala kurz RMTi. Tento kurz byl pro mě naprosto zlomový a změnil mi pohled na základy speciální pedagogiky. Vzápětí jsem se přihlásila a absolvovala, u nás známější, kurz Neurovývojové stimulace u paní PhDr. Volemanové.

Osobně považuji tyto metody za naprostý základ, chcete-li základní stavební kámen,  pro jakoukoliv další práci s dětmi, které mají menší či větší obtíže. Je mi moc líto, že jsem o těchto metodách nevěděla při studiu, nebo při práci ve školství.  RMTi i Neurovývojová stimulace mě natolik pohltily, že jsem se rozhodla věnovat se jim na plno v rámci individuálních terapií.