Neurovývojová stimulace a RMTi

Co to jsou primární reflexy?

Když se narodíme, automaticky se v našem těle aktivují primární reflexy. Pro příklad asi nejznámějšími reflexy jsou sací reflex (kdy miminko se chce okamžitě přisát), či úchopový (kdy si miminko chytne prst matky). Těchto reflexů máme více - některé chceme zachovat po celý život, některé chceme "transformovat" v další dovednost a některé by měly vymizet úplně v průběhu vývoje samovolně. Problém nastává, pokud tyto primární reflexy, které by měly vymizet nebo se přenést do další dovednosti, přetrvávají. Tyto reflexy jsou automatické a laik nemá šanci si jich v běžném životě dítěte nebo na sobě samém všimnout. 

Teorií je, že tyto reflexy, které nevymizely, vytvoří jakousi pomyslnou závoru v mozku. Tato závora brání v naučení se nové dovednosti, jakou ve školním prostředí může být například čtení, psaní, nebo počítání.  Později může být diagnostikována dysgrafie, dyslexie, dyskalkulie, dyspraxie, nebo ADHD či PAS, případně i jiné poruchy. Ve skutečnosti ale mohou za vším stát právě primární reflexy. V tom mimoškolním prostředí je důležité zmínit i samotnou řeč, která je mnohdy opožděna právě z důvodu přetrvávajících primárních reflexů. Logopedie pomůže a pomáhá, ale správnou integrací reflexů dáváme podklad právě logopedii, aby se pracovalo na řeči jako takové mnohem jednodušeji a efektivněji. V momentě, kdy tuto závoru, resp. tento reflex, uvolníme, mozek získává volnou cestu k tomu, aby se naučil novou dovednost, se kterou měl do té doby potíže. Mimo školní obtíže jejich přetrvávání také může způsobovat problémy -a to i v dospělosti- při socializaci, navazování vztahů, sociální interakci, úzkosti, deprese, fóbie a obecné potíže v běžném životě, často označované jako dyspraxie, ale i migrény nebo obecně častou nemocnost.

Některé primární reflexy vznikají už v ranném vývoji v děloze a jsou nezbytné pro to, aby dítě bylo připravené na přirozený porod. Pokud se dítě narodí s komplikacemi, císařským řezem nebo předčasně, některé primární reflexy nikdy neměly ani šanci se aktivovat. Tyto děti velmi pravděpodobně budou mít při diagnostice přetrvávající primární reflexy.  To ale nutně neznamená, že tyto děti musí mít (výrazné) obtíže! Spousta děti zvládne kompenzovat předpoklady obtíží přestože primární reflexy přetrvávají. Obecně ovšem platí, že čím více, a v čím větší míře, primární reflexy u jedince přetrvávají, tím větší jsou obtíže.

Jak terapie probíhá?

Při první schůzce provedeme vstupní vyšetření, které se skládá z anamnézy dítěte (dospělého) a také provedu  diagnostiku primárních reflexů, díky které zjistíme, jaké primární reflexy stále přetrvávají. Máte-li zprávy z PPP, neurologie, psychiatrie atp. je vhodné vzít je k nahlédnutí sebou. Toto vstupní vyšetření trvá obvykle 2h. Vysvětlíme si, co tyto primární reflexy mohou způsobovat za obtíže. 

Samotná terapie se skládá ze série několika cviků (NVS), resp. pohybů (RMTi). Tyto cviky záměrně vyvolají reakci primárního reflexu. Úplně jednoduše řečeno, vracíme se do prvního roku života a těmito cviky, resp. pohyby, stimulujeme mozek tak, aby přenastavil své dosavadní fungování do správné podoby. 

Terapie obvykle trvá cca 12-15 měsíců, s tím, že pokroky jsou většinou vidět již cca po měsící. Cviky na sebe vzájemně navazují a je nutné je cvičit ve správném pořadí a dostatečně dlouho. Cvičení je krátké, trvá maximálně deset minut. Četnost cvičení je nastavována individuálně - většinou je žádoucí cvičit 1x denně. 

Dítě (klient) dochází pravidelně, cca každých 4-6 týdnů na kontrolní vyšetření, kde vyzkoušíme, jestli reflex stále přetrvává a případně nastavíme další postup.

Pro koho je terapie vhodná?

RMTi se v základu dá dělat i s novorozenci a pasivní cviky tak jsou možné prakticky pro všechny věkové kategorie, včetně osob např. s mentálním či jiným postižením. Spodní věková hranice pro NVS je cca 5 let a to zejména z důvodu spolupráce.  Jsem proškolena i na NVS pro menší děti, tam je spodní věková hranice cca 3 roky.  Spodní hranice pro NVS je ale velmi individuální a reálně spíše záleží na schopnosti spolupráce. Terapie je vhodná pro všechny děti, které mají problémy s řečí, obtíže ve školním prostředí nebo problémy s emocemi, chováním nebo psychickými obtížemi. Je vhodná pro děti s ADHD, ADD, autismem, dysfázií, dyspraxií, dyslexií, dysgrafií, dyskalkulií, ale i pro děti, které žádnou diagnózu nemají. Tedy pro děti, které prostě a jednoduše z nějakého důvodu "nespadají do tabulek". Horní věková hranice není omezena. Cvičení je tak vhodné i pro dospělé, kteří na sobě pociťují příznaky výše zmíněného, nebo pokud mají pocit, že jim většinová společnost nerozumí, či nerozumí oni jí, dále také při fóbiích, úzkostech, strachu atp. 

Jaký je rozdíl mezi RMTi a Neurovývojovou stimulací?

Oba přístupy mají stejný cíl - integrovat primární reflexy tak,  aby nedělaly neplechu :). Zatímco NVS napravuje primární reflexy cviky jako takovými, v RMTi se dělají spíše jednoduché rytmické pohyby. Já ve své praxi používám zejména NVS a občas zařazuji prvky z RMTi. 

Ukázka rytmických pohybů RMTi a povídání a představení NVS